Jak jsme se dnes ráno dozvěděli od členů rodiny, dne 17. listopadu 2026 zemřel ve věku 103 let pan Will (Vilém) Semler, poslední ze členů rodiny, kteří zažili Semlerovu rezidenci v letech jejího původního lesku před druhou světovou válkou.
Will Semler byl nejmladším ze tří synů významných plzeňských osobností Oskara a Jany Semlerových, kteří v letech 1932–1934 upravili dům na Klatovské třídě v Plzni na rezidenci, v níž pak žili do roku 1939. Po okupaci rodina patřila k těm šťastnějším představitelům plzeňské židovské komunity, kterým se podařilo před nacisty uprchnout a zachránit si tak životy. Rodina Oskara Semlera emigrovala do Austrálie, kde její potomci žijí dodnes.
Když v roce 2011 v Západočeské galerii v Plzni probíhala příprava výstavy a knihy Loos – Plzeň – souvislosti a ZČG začala projevovat zájem o získání historického bytu Semlerových do své správy, přinesl tehdejší ředitel Amerického centra v Plzni do galerie jeden výtisk knihy The Family Paper Weight, již Will Semler vydal v roce 2006 vlastním nákladem v Austrálii v počtu několika desítek kusů. Na základě adresy, která byla tehdy v knize vložena, ZČG Willa Semlera oslovila, čímž začala jeho patnáct let trvající korespondence s galerijním kurátorem sbírky architektury.
V roce 2014 Will Semler spolu s dalšími členy rodiny navštívil Plzeň (podruhé od roku 1939; poprvé zde byl v roce 1991) a zástupci ZČG mu tehdy představili projekt obnovy tzv. Semlerovy rezidence, již v roce 2012 instituce převzala do správy. Když v roce 2015 došlo k provizornímu otevření Semlerovy rezidence pro veřejnost, podařilo se ZČG současně vydat i český překlad zmíněné knihy vzpomínek pod titulem Rodinné těžítko.
Po celou dobu prací na záchraně rezidence informoval kurátor ZČG Willa Semlera o postupu obnovy a některé detaily s ním konzultoval. Vzpomínky na původní podobu a provoz bytu, sahající do předválečné éry, byly zcela jedinečným pramenem a byly rovněž plné příznačného humoru a optimismu. Will Semler takřka vždy zprávy uzavíral pozdravem se svým oslovením z dětských let: „Ahoj Vilouš“. Naposledy tomu tak bylo na začátku letošního roku.
Po dokončení prací na obnově rezidence a po jejím slavnostním otevření, k němuž v roce 2022 Will Semler poslal pozdrav pro veřejnost, přivítali zástupci ZČG několikrát členy rodiny Semlerových a jako součást expozice jim prezentovali rovněž filmový pozdrav, který Will Semler pro expozici nahrál v češtině i angličtině. V roce 2023, kdy Will Semler slavil sté narozeniny, pořídil Český rozhlas (připomínající stejné výročí svého vzniku) ve spolupráci se ZČG záznam telefonátu s W. Semlerem, který následně prezentoval v přímém přenosu pořadu vysílaného z prostor Semlerovy rezidence.
Možnost poznat Willa Semlera byla jedinečná, protože byl jedinečný on a jeho život. Chvílemi mohl vznikat pocit, že tahle příležitost bude trvalá, což samozřejmě možné není. Jsem ale vděčný za ty roky, kdy bylo možné společně probírat události dávno minulé, ale také plány ZČG do budoucna. Díky tomu je možné příběh Semlerovy rezidence dnes podávat v úplnosti. Snad také sám Will Semler rád sledoval naše úsilí – to nám ostatně potvrdila jeho dcera Barbara ve svém posledním dopise: „103 úžasných let – krásný život naplněný humorem a svérázností. Tak rád od vás dostával zprávy, ve kterých jste mu psali o té úžasné práci, kterou jste odvedli v Semlerově rezidenci“.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.